J. Vlasák jako Král Lear, S. Stašová jako Shirley Valentine, L. Pernetová jako Hanka v představení Superčlověk a V. Dvořák jako Esteban v představení Vše o mé matce.

A pak celý umělecký tým. Desítky a desítky hodin trávených na zkouškách. Pořád dokola, ať vám je či není dobře, únava neúnava. Je to rozjetý vlak, který se nemůže zastavit, naprosto týmová práce. Často se zkouší celý den, večer mají umělci představení, inscenace se prolínají. Je to velká dřina. Kolem se ještě točí mnoho dalších profesí, o kterých divák vůbec neví, pohybují se v technickém zázemí, po lávkách v provazišti, v maskérnách, šatnách. Jsou to vlastně stovky malých i velkých úkonů, obrovský úžasně organizovaný chaos, který divák, když se pohodlně usadí do sedadla, nesmí vnímat. Od doby, kdy jsem začala v Národním divadle fotografovat, si uvědomuji, jak je cena za vstupenku pro nás diváky vlastně symbolická. Výstava, která nabízí jen letmé pohledy do tohoto běžnému divákovi skrytého prostředí, by měla alespoň trochu přiblížit velký tvořivý koloběh, který předchází tomu dalšímu na jevišti.